Vzhledem k celosvětovému nedostatku dárců orgánů by podle vědců mohlo být řešením pěstování lidských orgánů u zvířat.
Vědcům se podařilo vypěstovat malé lidské srdce v prasečím embryu / : REUTERS, depositphotos.com
Poprvé v historii vědy se vědcům podařilo vypěstovat miniaturní srdeční strukturu z lidských buněk uvnitř prasečího embrya. Toto srdce navíc samostatně bilo po dobu 21 dní.
Jak píše server InterestingEngineering, tento průlom se podařil týmu vědců pod vedením Lai Lianxue z Ggzhou Institute of Biomedicine and Health of the Chinese Academy of Sciences. Předtím stejná skupina vypěstovala lidské ledviny v prasečích embryích – ty přežily 28 dní.
Výsledky nejnovější studie byly prezentovány 12. června na zasedání Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk v Hongkongu, i když zatím nebyly recenzovány.
Jak bylo srdce vypěstováno
Tento typ výzkumu se nazývá „lidsko-zvířecí chiméry“ – jde o kombinaci lidských buněk se zvířecími. K vytvoření takových chimér vědci nejprve zablokují vývoj určitého orgánu, například srdce, ve zvířecím embryu. Poté do embrya vpraví lidské kmenové buňky a začnou vytvářet chybějící orgán.
V tomto experimentu byly lidské buňky předem upraveny tím, že byly vybaveny geny, které jim pomohou přežít a vyvíjet se v těle prasete. Tyto buňky pak byly implantovány do prasečích embryí ve velmi raném stádiu, ve stádiu moruly. Embrya byla poté přenesena do náhradních prasnic.
Výsledek vědce ohromil: v určitém stádiu vývoje se vytvořila malá srdíčka a začala bít. Pomocí speciálních markerů se vědcům podařilo potvrdit, že tyto struktury obsahují lidské buňky, i když jejich přesný podíl nebyl specifikován.Proč se takový výzkum provádí
Přestože tato embrya žila 21 dní, vědci poznamenali, že lidské buňky mohly ovlivnit celkovou funkci prasečího srdce, což je podle vědců oblast pro budoucí výzkum.
V této studii použili prasata kvůli jejich anatomické podobnosti s lidmi. Tato domácí zvířata jsou potenciálně ideálními „inkubátory“ pro pěstování orgánů. Podobné projekty již proběhly v oblasti xenotransplantací, kdy byly lidem transplantovány geneticky upravené prasečí orgány – ledviny, játra. Hlavním problémem zůstává odmítání orgánů a omezená doba jejich fungování.
Vědci se domnívají, že vzhledem k celosvětovému nedostatku dárcovských orgánů by řešením problému mohlo být pěstování lidských orgánů u zvířat.
Další zprávy o transplantacích orgánů
Jak již dříve informovala agentura My, 53letému Američanovi Tovanimu Lunovi byla transplantována prasečí ledvina. Dva měsíce po operaci Luni uvedla, že se rychle zotavuje a při dlouhých procházkách po New Yorku už dokonce předstihuje v chůzi ostatní členy rodiny. Stala se jediným člověkem na světě, který přežil s prasečím orgánem v těle, uvedl lékař Robert Montgomery, který transplantaci vedl.
Nedávno byla na Tchaj-wanu provedena první úspěšná transplantace srdce na světě, která se nezastavila ani na vteřinu. Tradiční transplantace srdce se opírá o metodu skladování v chladu, která zastaví přítok krve do orgánu, takže i několik hodin bez kyslíku může poškodit srdeční sval, což způsobuje riziko odmítnutí a možné komplikace po operaci. Chirurgové z tchajwanské Národní tchajwanské univerzitní nemocnice mezitím vyvinuli speciální systém péče o orgány, který funguje jako přenosný přístroj na podporu života a dodává okysličenou krev do srdce od dárce k příjemci, což znamená žádné pauzy ani skladování v chladu.
