Vědci provedli pokus na myších.
Poté vědci zjistili souvislost mezi Everestem a Parkinsonovou chorobou / Wikipedia photo
Prostředí s nízkým obsahem kyslíku, podobné vzduchu v okolí základního tábora na Everestu, může být významným faktorem v boji proti Parkinsonově chorobě a dokonce i při její léčbě. Vyplývá to z nové studie zveřejněné v časopise Nature Neuroscience, píše The Independent.
Vědci zjistili, že narušení buněčných procesů v mozku způsobuje hromadění přebytečných molekul kyslíku, což vede k příznakům Parkinsonovy choroby.
„Zdá se, že nadbytek kyslíku podporuje destrukci mozkových buněk, což naznačuje, že omezení příjmu kyslíku může pomoci zpomalit nebo zvrátit příznaky,“ ujišťují vědci z Harvard Medical School.
Je známo, že pacienti s Parkinsonovou chorobou trpí postupným úbytkem neuronů v mozku, což způsobuje jejich třes a zpomalení pohybů. Celkově touto nemocí trpí více než 10 milionů lidí na celém světě.
„Neurony postižené Parkinsonovou chorobou jsou také náchylné k hromadění toxických shluků proteinů zvaných Lewyho tělíska a některé studie ukazují, že tyto shluky narušují fungování mitochondrií, energetických center buněk,“ dodává se v článku.
Některé případy naznačují, že zejména lidé s Parkinsonovou chorobou se pravděpodobně cítí lépe ve vysokých nadmořských výškách.
„Na základě těchto údajů jsme se začali velmi zajímat o vliv hypoxie na Parkinsonovu nemoc,“ řekl autor studie Fumito Ichinose.
„Nejprve jsme si všimli, že nízká hladina kyslíku může zmírnit příznaky související s mozkem u některých vzácných onemocnění, která postihují mitochondrie, jako je Leighův syndrom a Friedreichova ataxie….. To vyvolalo otázku: Mohlo by totéž platit i pro běžnější neurodegenerativní onemocnění, jako je Parkinsonova choroba?“ poznamenal Vamsi Muta, další autor studie.
Během studie vědci vyvolali u myší příznaky podobné Parkinsonově chorobě tím, že jim vstříkli shluky proteinů α-synukleinu, které podporují tvorbu Leviho tělísek.
Poté rozdělili myši do dvou skupin:
- jedna dýchala normální vzduch s 21 % kyslíku;
- druhý byl neustále v komorách s 11 % kyslíku, což je srovnatelné s životem v nadmořské výšce kolem 4800 metrů.
Vědci zjistili, že pouhé tři měsíce po injekci proteinu α-synukleinu měly myši, které dýchaly běžný vzduch, vysokou hladinu Leviho tělísek, mrtvé neurony a vážné pohybové problémy.
Naproti tomu myši, které byly drženy v podmínkách s nízkým obsahem kyslíku, neztratily žádné neurony a neměly žádné pohybové problémy, přestože se u nich Lewyho tělíska vyvinula.
„Výsledky ukazují, že hypoxie nedokázala zastavit tvorbu Lewyho tělísek, ale chránila neurony před škodlivými účinky těchto proteinových shluků. Vědci doufají, že tyto poznatky by mohly poskytnout nový způsob interpretace a léčby Parkinsonovy choroby, aniž by došlo k ovlivnění α-synukleinu nebo Lewyho tělísek,“ dodává The Independent.
Vědci také zjistili, že léčba nízkým obsahem kyslíku stále fungovala, i když byla hypoxie podána šest týdnů po injekci, kdy se již objevily příznaky.
Podle vědců se po šesti týdnech obnovily motorické schopnosti myší, zmizelo jejich úzkostné chování a zastavil se úbytek neuronů v mozku.
„Analýzou mozkových buněk myší vědci zjistili, že myši s příznaky Parkinsonovy choroby mají v některých částech mozku mnohem vyšší hladinu kyslíku než myši kontrolní a myši dýchající vzduch s nízkým obsahem kyslíku. Naznačují, že nadbytek kyslíku byl pravděpodobně důsledkem mitochondriální dysfunkce,“ zdůrazňuje materiál.
Vědci vysvětlili, že poškozená energetická centra buněk nedokázala efektivně využívat kyslík, takže se jeho hladina nahromadila na škodlivou úroveň.
„Příliš mnoho kyslíku v mozku se ukazuje jako toxické. Tím, že snížíme celkové množství kyslíku, zbavíme se zdroje energie pro toto poškození,“ poznamenal doktor Muta.
Ačkoli jsou výsledky studie povzbudivé, vědci upozorňují, že je třeba provést další experimenty, než bude možné tyto techniky použít k léčbě Parkinsonovy choroby u lidí.
„Nemusí jít o lék na všechny typy neurodegenerace ….. ale je to silný koncept, který by mohl změnit způsob, jakým uvažujeme o léčbě některých z těchto onemocnění,“ uzavřel doktor Muta.
Další studie vědců
Již dříve vědci učinili překvapivý objev týkající se čtyřdenního pracovního týdne. Konkrétně zjistili, že čtyřdenní pracovní týden vážně zlepšuje pohodu člověka.
„Zjistili jsme významné zlepšení pohody zaměstnanců. Společnosti také zaznamenaly zvýšení produktivity a příjmů,“ uvedl Wen Fan, hlavní autor studie.
Bylo také oznámeno, že vědci našli v mikrobech zbraň pro boj s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Uvádí se, že tyto mikroorganismy se nazývají archea a byly v nich nalezeny látky, které by potenciálně mohly zachránit lidské životy.
„Ačkoli se pod mikroskopem podobají bakteriím, archea se liší biochemií, buněčnými membránami a společnou genetikou,“ poznamenávají autoři studie.
